Nejčastější dotazy

Instalace elektrárny

1. Je geografická poloha ČR vhodná pro fotovoltaiku?

Ano, při současné kvalitě a účinnosti panelů je území ČR vhodné pro rentabilní výrobu elektrické energie ze slunečních panelů.

2. Vyrábí FVE elektřinu jen za jasného slunečného počasí?

Nikoliv, při zatažené obloze sice výnos značně klesá, ale solární panely dokáží přeměnit v energii i běžné rozptýlené světlo.

Pro přesný odhad vyrobené elektřiny lze použít evropský systém PVGIS. Návod k jeho jednoduchému použití najdete na našich stránkách.

3. Jak zjistím, kolik elektrické energie mohu vyrobit v mých konkrétních podmínkách?

Pro přesný odhad vyrobené elektřiny lze použít evropský systém PVGIS. Návod k jeho jednoduchému použití najdete na našich stránkách.

4. Jak je to s údržbou FVE?

FVE neobsahuje žádné pohyblivé části, které by se mohly opotřebit, takže není nutná prakticky žádná údržba. Panely mají také samočistící schopnost a kromě případného odstranění velké sněhové pokrývky nevyžadují žádné zásahy.

5. Jak se FVE chová při výpadku proudu ze sítě?

Střídač má v sobě nainstalované ochrany, které sledují napětí v síťi a pokud není napětí detekováno, okamžitě elektrárnu z bezpečnostních důvodů odpojuje. Paradoxně tak ve chvíli výpadku elektřiny ze sítě nelze vyrábět ani elektřinu ze slunce. Je to však nutná bezpečnostní podmínka pro připojení elektrárny do elektrického rozvodu. Jakmile se dodávka elektřiny obnoví, střídač automaticky provede opětovné připojení elektrárny.

6. Jaká plocha je třeba pro instalaci 1 kWp výkonu FVE?

Plocha panelů závisí na jejich účinnosti. Pokud je plochy dostatek, může být výhodnější použít více panelů s nižší účinností, je-li místa málo, mohou se použít dražší modely, které na menší ploše vyprodukují stejné množství energie. Obecně je však možné kalkulovat zhruba s 8m2 plochy panelů pro 1 kWp instalovaného výkonu.

7. Jaká by měla být ideální orientace panelů?

Nejlepší je přímá jižní orientace plochy panelů, drobné odchylky na východ nebo západ v řádech 10-25° však nepřináší citelný úbytek výkonu FVE. Vůči vodorovné ploše by v našich podmínkách panely měly zaujímat úhel cca 35°. S vhodnou orientací vám také pomůže systém PVGIS.

8. Je třeba pro instalaci FVE stavební povolení?

Pro běžnou domácí instalaci není stavební povolení nutné, to se vyžaduje pouze u velkých solárních instalací.

9. Musím si pořídit pro prodej elektřiny živnostenský list?

Jako fyzická osoba s domácí FVE samostatný ŽL nepotřebujete, od Energetického regulačního úřadu (ERU) dostanete na prodej elektřiny licenci a od Statistického úřadu IČ. Pokud ŽL jako fyzická osoba máte, budete ho muset využít, každá fyzická osoba může mít pouze jedno IČ.

10. Co když nebude chtít provozovatel distribuční sítě připojit moji FVE do sítě a vykupovat vyrobenou elektřinu?

Pokud splní FVE stanovené technické požadavky, provozovatel distribuční sítě má ze zákona povinnost ji připojit do své sítě a vyrobenou elektřinu vykupovat.

11. Jaká je životnost instalované FVE?

Životnost solární elektrárny, jako celku, dosahuje až 35 let. Během jejího života klesá mírně účinnost panelů, ale moderní panely garantují 90% výkonu po 12 a 80% výkonu po 25 letech provozu. Panely chrání proti povětrnostním vlivům tvrzené sklo a laminát, které odolají i krupobití. Zhruba po deseti letech je nutné zrevidovat a případně vyměnit střídač proudu.

12. Musím mít elekroměr a hlavní jistič na veřejně dostupném místě?

Ano, je to základní podmínka elektrárenské společnosti pro připojení elektrárny do rozvodné sítě. Jejich pracovníci musí mít neomezený přístup k hlavnímu jističi pro případ poruchy. Nové stavby již mají hlavní rozvodnou skříň veřejně dostupnou, u starších je často vytáhnout elektroměr s hlavním jističem na fasádu objektu.

Ekonomický přínos

1. Jaká je státní podpora rozvoje fotovoltaiky

Stát podporuje FVE především pomocí tzv. zeleného bonusu. Jedná se o příplatek ke každé vyprodukované kWh elektřiny. V roce 2010 je zelený bonus 11,28 Kč/kWh (platí pro instalace do 30kW výkonu, nad tento limit je bonus 11,18 Kč/kWh). Pro rok 2010 je také stanovena výkupní cena elektřiny prodané do sítě (režim výkupních cen) na 12,25 Kč/kWh (pro instalace do 30kWp, nad 30kWp je to 12,15 Kč/kWh). Obě tyto částky jsou státem garantované po dobu 20 let od uvedení FVE do provozu a každoročně je ERU valorizuje podle koeficientu PPI.

2. Dotuje stát přímo pořízení FVE?

V roce 2009 nebyl nákup FV zařízení dotován a situace bude zřejmě stejná i v roce 2010. Dílčí komunální dotace poskytovala na jejich pořízení některá osvícenější města, například Praha (4000 Kč/1m2 plochy FVE, maximálně 80 000 Kč). Město Plzeň, kde byly komunální dotace na fotovoltaiku vypisovány v roce 2008, bohužel v roce 2009 a 2010 ve své dotační politice nepokračuje.

3. Podle čeho ERU stanovuje výkupní cenu a zelený bonus?

ERU vydává pro každý rok nové cenové rozhodnutí pro nové a pro stávající instalace. Zohledňuje při tom vývoj cen energií, cen technologií obnovitelných zdrojů a podobně.

4. Nemůže ERU znevýhodnit v příštích letech výkupní ceny mé FVE?

Nemůže, pro FV elektrárny již fungující jsou závazné podmínky platné v době jejího uvedení do provozu a ty jsou garantovány po dobu 20 let. Navíc se výkupní ceny každoročně valorizují koeficientem PPI podle průměrně inflace (2-4%). Takže pokud se ERU rozhodne státní podporu v dalších letech snižovat, bude se to týkat pouze nových instalací.

5. Je investice do FVE bezpečná a výhodná?

Finanční investice s vysokým výnosem 9,5-12% ročně bývají zpravidla velice rizikové (akcie, drahé kovy, suroviny atd.). Investice do FVE přitom při stejných výnosech neskýtá prakticky žádná rizika. Snad jediné riziko v podobě přírodní katastrofy, která by zařízení zničila, lze vcelku levně eliminovat pojištěním. V letošním roce jsou ceny stanovené ERU s pořizovacími náklady na 1 kWp v obzvláště výhodném poměru.

6. Jaká je návratnost investice do FVE?

Návratnost se může lišit podle místa a typu instalace, ale pohybuje se momentálně mezi 7 - 10 lety. Výpočty ale vychází ze současných cen běžné elektrické energie. Ta však každý rok konstantně zdražuje až o desítky procent, takže reálná návratnost se bude neustále zkracovat. Navíc je nutné si uvědomit, že dalších 13 - 25 let vám bude elektrárna už jen vydělávat, což zní mimochodem jako velmi zajímavý alternativní typ důchodového připojištění!

Ekologický přínos

1. FV panely prý za svůj život nevyprodukují ani tolik energie, kolik je jí třeba k jeho výrobě, je to pravda?

Tento nesmysl bohužel stále používá spousta odpůrců solární energetiky jako zcela lživý argument proti. Je pravda, že třeba příprava křemíkových ingotů pro solární články je energeticky náročná, ale díky novým technologiím a hromadné výrobě se energetická náročnost neustále snižuje. Oproti tomu účinnost panelů roste a tak podle renomovaných vědeckých studií v současné době průměrný panel vyprodukuje energii nutnou k jeho výrobě za 3 - 5 let. U nových špičkových modelů se hovoří dokonce už o pouhých měsících.

2. Jaká je účinnost FV panelů?

Účinnost panelů záleží na použité technologii. Ve většině případů se používá mono nebo polykrystalický křemík, kde se účinnost solárních buněk momentálně pohybuje od 13 do cca 17%. Účinnost celého FV panelů je pak vždy o něco nižší. Pokud se vám to zdá málo, je třeba si uvědomit, že kupříkladu účinnost jaderné elektrárny je cca 30% a uhelné necelých 35%. Produkují přitom množství životu nebezpečných látek.

3. Vytváří FVE nějakou ekologickou zátěž prostředí?

Oproti jiným obnovitelným zdrojům energie jako větrné (hluk) nebo vodní (přehrazení toků) energii, je výroba elektřiny ve FVE zcela čistá. Neprodukuje žádné škodlivé emise a po ukončení životnosti je většina materiálu (křemík, hliník atd.) recyklována. Za svůj život přitom ušetří až stovky tun skleníkových plynů.

4. Jak to bude s likvidací FV panelů po zkončení jejich životnosti?

Předně je třeba vzít v úvahu, že i po 25 letech budou FV panely stále funkční. I když jejich výkon bude oproti původnímu až o 20% nižší, budou mít stále mnoho aplikací a do "šrotu" mohou putovat klidně až za 40 let. Jednou ale jejich pouť přece jenom musí skončit. Všichni dovozci mají povinnost odvádět za panely recyklační poplatky (ale raději si ověřte zda tak činí, my ano), takže jejich následnou likvidaci budou muset tyto pověřené firmy řešit stejně, jako vám dnes díky těmto poplatkům musí zařídit likvidaci staré ledničky atd.